„Podíl stínové ekonomiky v Lotyšsku se loni snížil o 3,6 procentního bodu na 22,9 % hrubého domácího produktu," řekl na konferenci o stínové ekonomice Arnis Sauka, ředitel Centra pro udržitelné podnikání na Stockholm School of Economics v Rize. 

Mírné snížení stínové ekonomiky bylo vloni pozorováno také v Estonsku, a to z 18 % v roce 2022 na 17,9 % HDP v roce 2023. V Litvě se naopak podíl stínové ekonomiky zvýšil o 0,6 procentního bodu na 26,4 % HDP.

Stínová ekonomika v pobaltských zemích se měří od roku 2009. Je to také poprvé od roku 2009, kdy je velikost stínové ekonomiky v Litvě větší než v Lotyšsku, zdůraznil Sauka.

Arnis Sauka dále vysvětlil, že podíl stínové ekonomiky v Lotyšsku v posledních několika letech do značné míry určovaly vnější okolnosti – nejistota související s pandemií Covid-19, ruskou invazí na Ukrajinu a dalšími.

Výsledky průzkumu Shadow Economy Index ukazují, že v Lotyšsku, Estonsku a Litvě byly nejvýznamnější složkou stínové ekonomiky v roce 2023 tzv. obálkové mzdy neboli část mezd vyplácených pod pultem, které tvoří 48,2 % z celkové stínové ekonomiky v Lotyšsku, 45,3 % v Estonsku a 35,5 % v Litvě.

Z hlediska sektorů je nejvyšší podíl stínové ekonomiky v Lotyšsku stále ve stavebnictví: 34,2 % (pokles o 0,3 procentního bodu oproti roku 2022). Podíl stínové ekonomiky v lotyšském maloobchodním sektoru dosáhl v roce 2023 celkem 27 % (oproti 30,5 % v roce 2022), v sektoru služeb 26,4 % (oproti 28,6 % v roce 2022), ve výrobě 18,9 % (oproti 23,9 % v roce 2022) a ve velkoobchodě 13 % (oproti 20,5 % v roce 2022).

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí.  
Zdroj: LETA.lv